txt 1_25

 

Děti sice už dorostly, ale rubriku "Hlášky nejen brášky" mám chuť aspoň občas trochu oprášit.

Nevím, jestli se nějak propsalo odchování obou generací Hurvínkem, či vyskakují nějaké geny po dědovi, který prý taky rád veršoval: 

"Jasné nebe, hrom burácí,

bo se žena domů vrací,"

ale mám prostě ráda, když se rýmování propíše nejen do textů zde na blogu, ale neplánovaně i do běžné řeči. 

Specialistkou na toto je dcera, která místo "mám tu sukni volnou v pase" dokáže poeticky říct, že ji "sjíždí z hýždí". Nedávno mě v kuchyni pobavila hláškou: "Já jsem žena činu,"  kdy po chvíli mimochodem dodala, "když jde o svačinu!"

A nutno říct, že mě baví dále. Obírám onehdy kupu kuřecích skeletů z polévky, maso dávám zatím do misky a nenechavá ruka "ženy činu" se jej jme krást.

"Co si to sama obrat?" výchovně odtuším.

"Mi stačí ti ubrat," má potomek okamžité řešení. 

Ano, krom rýmů mě baví dvojí významy slov v řeči (nebo jak se tomu říká).

Při výletě chci poblíž prodejních stánků zamachrovat, kterak jsem v obraze a u těch plyšových potvor zasvěceně před synem prohodím: "Teď prý letí plyšové husy".

"Hm, právě že ty neletí," dočkám se lakonické odpovědi.

Nezřídka se stává, že například při úklidu "zatočíme s roztoči", či po obědě jdeme "trávit čas trávením", popřípadě oznámím, kterak kolegyně "nesnáší slepice, co nesnáší". 

Mám tyhle specifické vtípky v řeči opravdu ráda. 

Aktuálně dva nejnovější - při šití (ano, po pěti letech teoretických a psychických příprav na tu rukodělnou výrobu svršku už konečně došlo, ale je to velice křehce čerstvé, tak snad to zas nezakřiknu): 

- při seřizování nitě - "Mám mít to napětí na pěti?"

- při zkoušení polotovaru - "Dám si to níž, víš?" 

Uznávám, ta druhá záležitost je spíš poslechová, a o tom, jaké to "i/y" kdo po "v" zachytí. 

Což mi připomnělo další aha moment, když má každý z vás určitý pojem zafixovaný s jinou věcí:

"Mňam, ta limonáda chutná jako kyselé rybičky" utrousí mlsně dcera a nechápe můj nechápavě-znechucený pohled. Holt mi jen jako první přišly na mysl zavináče místo želatinových bonbónů...

- při úklidu 
zatočíme s roztoči
- při šití:
napětí na pěti? 
Dám si to níž, víš?
- po obědě
jdu trávit čas trávením
- na výletě poblíž stánku s plyšovými husami
Teď prý letí ty plyšové husy. 
No, právě že ty neletí...
- konverzačně
kolegyně nesnáší slepice, co nesnáší...
    
Když máte každý určitý pojem zafixovaný s jinou věcí:
"Mňam, ta limonáda chutná jako kyselé rybičky" utrousí dcera a nechápe můj nechápavý pohled. A mi jen jako první přišly na mysl zavináče místo želatinových bonbónů...

Baví mě, když se rýmování propíše nejen do textů zde na blogu, ale neplánovaně i do běžné řeči. Specialistkou na toto je dcera, která místo "padá mi sukně" dokáže říct, že ji "sjíždí z hýždí". A nedávno mě v kuchyni pobavila hláškou: "Já jsem žena činu,"  kdy po chvíli mimochodem dodala, "když jde o svačinu!"
Nevím, jestli to je odchování obou generací Hurvínkem, či nějaké geny po dědovi, který prý taky rád veršoval: 
Jasné nebe, hrom burácí,
bo se žena domů vrací...

Občas vidím rýmy v běžné mluvě, a nejen u sebe
Tím chci říct, že mě baví, když se rýmování propíše nejen do textů zde na blogu, ale i do běžné řeči.
Specialistkou je na to dcera. 

sjíždí z hýždí

Já jsem žena činu - když jde o svačinu

Teď letí husy  - nadšeně povídám

Právě, že neletí  - suše odvětí

Já jsem žena činu - když jde o svačinu

Obírám kupu kuřecích skeletů, maso dávám zatím do misky a nenechavá ručka dcery jej krade.

"Co si to sama obrat?"

"Mi stačí ti ubrat...."

----------------------------

kominík – chytá se za knoflík

nechci něco zakřiknout – klepe se na dřevo

zelený trabant – 3x se poskočí. V osmdesátkách si člověk slušně zaskákal, nyní tak na srazu 

veteránů.

A když se zřeklo, tak se řeklo BTŠ

Beru ti štěstí.

To nechci, ale zřeknutí se s někým mě baví.

Tom pohrává si nemotorně s pěnovým balónkem.

Obě jej sledujeme a najednou zároveň řekneme: Dyť my ani to kotě nepotřebujeme. My máme 

Toma…

No, ta jeho mamka pracovala jako kuchařka tady v té škole, než ji zavřeli…

Tak se domluvte třeba na brusle. A kdyby to bylo divné, tak z toho nějak vybruslíš…

Smějeme se nezadržitelně cestou Olomoucí…

Nikdo by na první pohled nevěřil, že nejsme už od rána vydatně posilněné řízným mokem a my 

jen bojujeme s krokem… Snažíme se (marně) sladit (krok) cestou do poradny odnaučující 

sladit.

Dva až tři kroky nám to štymuje, ale pak se to vždy rozhasí – v ten moment se pokaždé začneme 

děsně chechtat. Vydrží nám to od nádraží až do poloviny Flóry (cca 2 kiláky).

Jsem cepována za krátké kroky (zatímco minulý týden jsem se z jiného zdroje zrovna 

dozvěděla, že je při chůzi dělám dlouhé -tak jak to vlastně je) a za dcerou povlávám. Připadám 

si, jakoby se role před x-lety obrátila a já ve snaze udržet s ní tempo občas i popobíhám… 

Člověk se nezavděčí:

- chodím rovně, ale dělám dlouhé kroky

- dělám fakt děsně krátké kroky.

to s Luckou navázat na tu upovídanost mamky – ala pán v tramvaji - kde bydlí…a za dcerou povlávám. Připadám si, jakoby se role před x-lety obrátila a já ve snaze udržet s ní tempo občas i popobíhám… Člověk se nezavděčí: - chodím rovně, ale dělám dlouhé kroky - dělám fakt děsně krátké kroky. to s Luckou navázat na tu upovídanost mamky – ala pán v tramvaji - kde bydlí…

Upovídaná babička - ad ta tramvaj - bavila se s pánem.

Povídá a povídá   a my si jí začneme s dcerou dobírat, že je ukecaná. 

Babička se šprajcne a trochu uraženě oznámí, že odteď už teda mlčí jako Budha.

Na sekundu a půl se odmlčí a pak dodá, že Budha totiž dokázal nemluvit.... a zhruba pětiminutový monolog o mlčení zakončí větou, že jí těch vran fakt přišlo líto. 

V tu chvíli už nám s dcerou tečou slzy smíchu a přidává se k nám i onen "nemluvný Budha", jen co dokončí myšlenku o tom, jak chudákům vránám zamrzly kaluže a že jim asi dá do nějaké misky ven vodu...

No, Budhu prostě nejde nemilovat. 

únor 2024

--------------

Když už jsem nedávno zmiňovala písničky, tak jedna z mých úplně TOP oblíbených v dětství byl zcela jednoznačně Jožin z bažin od Ivana Mládka.

 

Mládek https://www.supraphonline.cz/umelec/933-ivan-mladek/skladby

Jídlo:

Cyril jedl celer
Dáša jedla cukroví
Lízátko
Čaj z lopuch
Jitrocel a rozmarýn
Jez

Jez, Jez, Jez…

Zvířata:

Jezevčík

Hucul
Medvědi nevědí

Mravenci v kredenci
Neopatrný křeček
Zobali vrabci zobali

Mamut a Helmut

Liška podšitá

Je to všechno na bejka

Káně myšilov

Kráva v mlékárně

babička Jarka – Mádek – asi text

Místopis

Brno je zlatá loď

Prachovské skály

Technika:

Rožnovské hodiny (Černá hodinka)

Náramkové kukačky

Máme rádio

Já mám ráda kompjůtr

Povolání

ženy - bez jména:

Zlá žena

Zmalovaná

Manekýnka

Dívka s dolíčky

Děvče za samoobsluhy

Dívka s modrou matrací

Učitelka boxu

----------------

Boty, botky, botičky

Občas nakouknu na Téma měsíce v Klubu blogerů. Většinou se mi nic aktuálně zpracovávat nechce, ale tak jak mi v prosinci sedla téma „Tanec“, tak teď prostě nemůžu odolat tématu „Boty“.
Co si budeme namlouvat. Jsem normální žena a ta nikdy nemá botek dost, i když byt je jimi zaplaven a někomu by se třeba mohlo i mylně zdát, že jich může mít nejen tak akorát, ale dokonce se jedná o nadbytek.
Že bych napsala o tom, kolik párů bot průměrná žena potřebuje? Chvíli se zamyslím a je mi jasné, že už vplouvám do sfér vyšší matematiky.
Hlavou se mi začnou honit různé druhy a typy bot. A další. A další…

Až původní povídací plán opustím a sepíšu zde prostě jejich přehled – něco jako zásobník synonym ke slovu „Boty“.

najít vtip na boty a ženy

Druhy a typy bot:
- sportovní
- letní
- podzimní
- pracovní
- na doma
- na běžné nošení
- do společnosti
- značkové
-

A ty se pak rozpadnou do těchto pojmenování

Pohádkové
- sedmimílové
- na jednu taneční noc
- do sucha i do vodičky pro vodníky
- boty pro kocoura
- rychloboty ve filmu Malý Muk

kristusky, žabky, sandálky, nazouváky, dřeváky,
střevice, kopačky, glády, tretry, martensky, vansky, lyžáky, důchodky

---

téma měsíce - o botách https://zena-in.cz/clanek/boty-v-pisnich-a-pisen-v-botach https://blog.eobuv.cz/5-paru-bot-o-kterych-byly-napsany-pisnicky/


písničky
Udělat to jako kvíz - dopasovávačka
z úryvků textů

- mám proti lásce boty
- moje střevíčky jsou jako ze zlata
- taky jsem se narodil bos
- mý boty toulavý
- slámu v botách nosím – Tučný
- boty – W. Daněk
- neposedné tenisky – L. Bílá
- Královna bielych tenisiek
- Střevíčky z těsta – Čechomor
- Střevíčka – Petra Černocká
- až natáhnu bačkory – Mňága
- Ztratila lucinka bačkorku Ztracená bačkorka – Miluše Voborníková
- papírové buty – nohavica
- zadarmo – Chinaski … natáh bačkory
- Komunál – gumáky
- pohorky – V. Čok – Balada o norcích
- mokasín – znouecntost – možná spíš název skupiny
- CHINASKI - Měl bych si boty zout
- Buty - Beskydy – bosé nohy
- bosé nohy – podívej, kvete růže
- Co když - Vlasta Redl – bosé nohy
- Kabát - Dole v dole – galoše
- Zuby nehty – Kámoš – galoše
- Nekultúra – Kanady
- Tři sestry - Kolečkový brusle
- Bosanoha – Nerez
- Lokomotiva - Kloužu Bosky Po Ledě
- Slávek Janoušek : Andělé štěstí - Bosky tančíš s nima po záhoncích
- Ivan Mládek - Praha-Prčice – papuče
- Čiperkové - Šly pantofle na procházku
- Petr Skoumal – Sandály
- Karel Zich - Nešlap mi na sandály
- Radůza – Čokoláda – podpatky (je tam i slovo pot)
- Mig 21 – Tancim – podpatky ((je tam i slovo pot)
- Helena Vondráčková – Sprint – kašlu na podrážky
- Dalibor Janda - Modré nad hlavou – podrážky obtisknou se … můžem jít
- Wabi Ryvola - Mrtvej chlap – podrážky vobě děravý
- Jaroslav Ježek – Stonožka -co má práce s obouváním
- Ponožky v sandálech - Procházka Vlasta
- Svatební holinky – I. Mládek
- Buty –přímo název skupiny
-

šlapeto – kapela

Boso – třesky plesky taky bosky

Bára Basiková - Bosa nova
Bosá bosanova - Pražce
Dara Rolins - Bosá

nevíme, co měli na sobě při chůzi:
chodím po Broadwayi
Chodím ulicí – Jan Kalousek
tři čuníci jsou… Nohavica - tam nepochybně bosky
Eva Pilarová - Sekáči jdou
Daniel Landa - Jdou
Marek Eben – Chůze
Bratři Ebenové - Chůze
Mandrage - Chůze po provazu
Já budu chodit po špičkách
Mňága – jdu co noha nohu mine
Jaromír Nohavica - Pochod marodů
a plno dalších pochodových písní
Cavalier – Běžim
Zrní - Běžím
Karel Zich - Běhej každý běh
Lil Filip - Běh
Dark Gamballe - Běh na dlouhou trať
Sluníčko – popojdi maličko - Suchý & Šlitr, Zuzana Vrbová, Darek Vostřel
Jiří Schelinger – Pojď
Rangers (Plavci) - Pojď ven
Karel Gott - Pojď ukážu ti cestu rájem
Přejdi Jordán – H. Vondráčková
Stůj – Špinarová, P. Janů, K. Gott – Stůj za mnou, Bobek – stůj, klidně stůj
https://www.visegradliterature.net/works/cz/Seifert%2C_Jaroslav-1901/P%C3%ADse%C5%88_o_l%C3%A1sce

Try walking in my shoes – depeche mode
Shania Twain – shoes
Ed Sheeran - Perfect - Barefoot on the grass, listening to our favorite song, Bosky, v trávě, posloucháme naši oblíben
Dancing shoes - často
ale i Dancing barefoot
barefoot in the park

kopačky, glády, tretry, martensky, vansky, lyžáky, důchodky,

o úspoře času - nepovedené

aneb

kdy že přísloví obrátí: lehko nabyl, těžko pozbyl...

V centru téměř neparkuji

však s myšlenkou si pohrávám,

že zásadu poruším    ....

 

že před dcerou zamachruji,

drze v centru zaparkuji.

Chci totiž zamachrovat - kde se dá v centru parkovat,

zjistila jsem před časem/ nedávno / před pár týdny  

Tak jsem se jednou odvážila 

a do centra vyrazila 

ne pomocí emhádečka, 

Při pátečním podvečeru, 

jdem do kina, beru dceru,

ať jsme večer rychle zpátky

prozradím, že já i děcko

nebereme/nevezmeme emhádéčko   Navrhuji cestu vozem, ať se domů brzo vezem... 

posbírám odvahu - vezmu trochu kuráže

a třeba se ukáže

že parkování v centru města  

zvládnu, neboť nejsem z těsta.  

prostě žádná měkota    -  , zaparkuji v centru

pro časovou úsporu

ale autem vyrážím

chvílí váhám, trochu tápu

raději si zapnu mapu 

kde se dá zaparkovat.

v centru se parkovat odvážím.

Tolik místa, nevídané,

auto hned zaparkované

Připadám si jako borec

ale má to jistý vzorec.

Podezřele hodně místa,

můžu si být celkem jistá,

že v tom bude zrada. 

Jo, klesá mi brada

při příchodu po kině - po filmu   po příchodu z kina čí to bude vina

kde červená barva byla

tkví se téměř samá bílá   se samá hnědo-bílá

Předivoký mejdan ptačí

na kapotě se fest značí

 mračit se mi nepomůže  

Mohlo by být ještě hůře? 

Ano,  průser nastat může, 

když teď zapnu stěrače 

a vše z ptačího svěrače

rozmatlám si po skle / po okně   po skle auta rozmatlám si  

a nic neuvidím jaksi.

Po příjezdu domů,

smějeme se tomu,

tma laskavě kryje,

co do očí bije,

hnedka další den.

To je špatný sen!   

Puntíkatý postřik ptačí

celkem výrazně se značí

Nepomůže mi se mračit, 

v klidu dýchat musí stačit.

Hlavně nezapnout stěrače

ať všechny ty "koláče" 

nerozšmudlám v jednu hmotu,

trnu ve studeném potu... 

Prý bez práce nejsou koláče?
Avšak jeden zapláče
když koláče či vdolky bledé
letka ptáků hbitě svede
provést než-li řekneš švec,
jo, to je holt jistá věc.


kde červená barva bílá
převládá teď hnědo-bílá
Čím bych káru umyla
aby se mi líbila?
(A tak bílá nebyla -
na rozdíl od reklam pracích.)

Fleky pro těch zatra-ptácích
drží jako přilepené. 
Automyčky obsazené,
nezbývá než ručně makat,
když tam šli ti ptáci kakat,  na auto se jali kakat
a do rána to zaschnulo.  do rána vše zatvrdlo. Jo, to se jim povedlo...  No, to se fakt povedlo, do rána vše zatvrdlo.  
Aspoň už není pod nulou.

Slejvák by se celkem hodil,
leč to by se jeden nudil.
Takže pěkně po obědě   nežli odpočívat v sedě,  prostě místo dáchnutí,
nežli malé dáchnutí,
velké auto drhnutí. 
Hadr, smeták, houbička,
speciální rozcvička,

mokřím, drhnu, šudlám,leštím,

"smrt holubům v duchu věštím,
voda černá jako saze,
auto vypadá zas draze.
Leskne, září, svítí se
jak čerstvě po servise - 
prostě čisté zbrusu
od ptačího trusu.

Příště,

až budu chtít šetřit čas,

jedu busem, sper to ďas.